Tato konstelace nastává velmi zřídka. Jedu do Jury s kámoškou. Není to nikdo jiný než Bára Stránská, tudíž opět vyrážím prakticky s reprezentací.
Nevyrážíme spolu ovšem prvně, tak vím, že si zalezu i já. Dokážeme se dobře domluvit nejen lezecky, ale hlavně jako kamarádky. Vyrážíme v tropickém odpoledním vedru v pátek večer z Prahy, kde mně Bára přibere cestou z Hronova. Předpověď hlásí bouřky a na víkend ochlazení. Máme čas do pondělí a nic nás již nezastaví. Nejede s námi ani Báry fena Líza. Všechny oblasti tohoto zájezdu jsou v lezeckém průvodci Franken Jura 2.
Sobota. Parkujeme poblíž vesnice Plech, cílem je Plecherwand E 18, o kterém jsem již psala v deníčku číslo 2. Stěna má být severní, ale dopoledne sem ještě slunce svítí. Tady nastává velký pokrok v mojí lezecké kariéře a tahám si cestu s klasifikací 5+. Bára mi vyleze je okolní šestky a je u vytržení, jak jsou ty lehké cesty těžké a oklouzané. Sama si to vezme zleva doprava a pokoří všechny těžké cesty. U auta si uvaříme oběd z mých domácích zdrojů. Zelenina + vajíčka = lečo. Protože je ještě brzy, přejíždíme do oblasti Betzensteiner Sportkletterwand, průvodce D 22. Parkování je přímo v obci Betzenstein u koupaliště. Přes louku je ke stěně cca 200 metrů.
Koupaliště je placené, 4,50 € za celý den. Bazén je vyhřívaný a dá se tady strávit jistě krásný den. My tady ale nejsme pro zábavu a zneužíváme po lezení teplé sprchy, samozřejmě bez placení. K lezení v oblasti: Nejlehčí lezení je zóna 5 hned u vstupu ke stěně. Je sobota a vše je obsazené. Postupujeme doleva a ztrácíme se v šeru. Les je tak hustý a temný, že začínáme zívat. Je tady opravdu hodně lidí. Kombinace dostupnosti od parkoviště, mixu obtížnosti cest a sobota tomu nahrává. Bára se projde v cestách 8+, kde polští borci bezradně visí a pocuchá jim sebevědomí. Oblast je to pěkná, ale na víkend nedoporučuji. Je večer a máme dost. Jdeme hledat spací místečko. V noci se citelně ochladilo a je mi lehce zima. Měla jsem si vzít spacák a ne jen povlečenou dečku.
Neděle. Bára zapíchla prst do průvodce u oblasti D 30 Hühnerstein a Hühnerseinerwand. Je z Betzensteinu směr Hetzendorf. Po cca 3 km na polní cestu s parkováním podél lesa. Ke skále 5 minut. Obě si myslíme, že jsme tady nikdy nebyly. Byly, což zjišťujeme při příchodu. Jsme tady samy, je to po včerejšku milé. V průběhu dne přijde ještě skupinka lezců, které, jak jinak, známe. Jsou z Čech. Posunuji se výkonnostně na úroveň 6 a 7, samozřejmě s horním a sezením, ale lezu. Bára leze jako ještěrka, ono se to s její váhou zřejmě leze lépe. Já táhnu gravitací k zemi, zatímco ona shybuje v převisu. Stěny jsou zde dvě, ještě by stálo za to sem zajet a prozkoumat lépe druhý sektor. A dostáváme se k vrcholnému číslu zájezdu, vylákat Báru na večeři. Pod záminkou, že jí ukážu, kde nabrat v Plechu vodu. Plech je malebné městečko poblíž dálnice Norimberk - Berlín. Pro vodu chodíme na hřbitov. Zní to děsně, ale dobře se tady zaparkuje, přímo u altánku s mnoha mapkami, které si můžete vzít z kapsiček. Na kolo, na turistiku i na lezení. My jsme místo využili k návštěvě z venku nenápadné, ale ověřené restaurace Zur Traube. Je na hlavní ulici kousíček od parkoviště u hřbitova. Zřejmě rodinný podnik šlape jako hodinky a pokud nechcete experimentovat, dejte si Wiener Schnitzel za neuvěřitelných 11 € řízek jako sloní ucho i s přílohou. Nezapomeňte přiobjednat luxusní salát. Pokud máte rádi pokusy s výběrem a nebojíte se kusu vypečeného masa, dejte si Schäuferle, vyrábí se z vepřové plece, která mu dala název „Schäufele“ neboli vepřová lopatka a bývá ne denním jídelníčku. Podává se s polentovým knedlíkem zalitým ve šťávě z vypečeného masa. Až to sníte, dva dny nic nevylezete. V téhle hospodě berou karty, což není plně běžné.
Pondělí. Hledáme oblast ve směru odjezdu. Cílem je Gotthardskirche H1 poblíž městečka Hartenstein. Nesnažte se zaparkovat v uličkách u skal, budete se vracet. Pohodlně zaparkujte u hlavní silnice. Ke skalám je pěkná procházka cca 10 minut. Pro mě ovšem procházkou výkon v podstatě končí. Oblast je pohledově krásná, skála bílá a čistá. Slunce je zastíněné stromy, svítí jen lehce. Cesty 6+ slouží jako rozlezovky pro všechny drtiče cest 8 a výš. Dokonale oklouzané. Dělám co můžu, ale nemám radostný pocit, spíš nemůžu. Také jsem už třetí lezecký den poněkud utahaná. Bára není utahaná a kosí cesty jako mašina. Dolezeme. Je konec zájezdu. Zastavíme si ještě cestou kdesi u lesíčka udělat jídlo. Vyrábím variaci na vejce a zeleninu, omeletu. Dáme kávu a jedeme domů.
Byl to krásný výlet. Snad nám to zase brzy klapne a někam spolu vyrazíme. Díky Báro.
Napsala: Zdenka Vašková
