Špicberky, kouzelné souostroví daleko za severním polárním kruhem, byly donedávna pouze zdrojem nerostného bohatství. Poslední dobou však černé bohatství ustupuje turistické zlaté žíle.
Špicberky - skialpový ráj
Asi není velkým překvapením, že ostrovy nabízejí v jarních měsících i velký potenciál k řádění na lyžích. Stabilně nízké teploty zaručují minimálně na závětrných stranách dobrý sníh a nikdy nezapadající slunce vám umožní naplno využít celý den. Za hlavní lyžařskou sezónu považuji období od března do druhé půlky května.
Návštěvní řád :)
Přestože území nepatří žádnému státu, celá oblast je ve správě Norska a úřad guvernéra zde nastavil jednoznačná pravidla pro pohyb. Země je rozdělena na jednotlivé zóny a vy na jejich webových stránkách snadno zjistíte, co musíte udělat, abyste zvolenou lokalitu mohli navštívit. Nejjednodušší je se pohybovat v oblasti 10, která obklopuje přibližně v stokilometrovém okruhu největší městečko Longyearbyen. Cizinci se zde mohou volně pohybovat sami, včetně jízdy na sněžném skútru. Bez něj se tu prakticky neobejdete. V Longyearbyenu jsou minimálně dvě velké společnosti, u kterých si můžete skútr zapůjčit, stejně tak i zbraně, anebo si nakoupit mapy, polární vybavení, jídlo, palivo, oblečení a téměř vše, co můžete na cestách potřebovat. Pokud byste se chystali za hranici oblasti 10, musíte na úřadu guvernéra sdělit svůj plán, získat povolení a na dopravu využít místních společností. Špicberky jsou naprostou mekkou polárních výprav. Od několikadenních přechodů v okolí Longyearbyenu, přes 14 denní výpravy k Newtontopenu, která je nejvyšší horou souostroví, třeba až po traverz celého ostrova z jihu na sever dlouhého více jak 500 km.

Nenáročné skialpové túry i extrémní pecky
Můžete zde také podniknout celou řadu skialpových túr od nenáročných sjezdů až po extrémní pecky. Pro základní orientaci vám poslouží skialpový průvodce z roku 2020. Kromě kopců nacházejících se v bezprostředním sousedství městečka je velmi pravděpodobné, že se budete pohybovat úplně sami. Větším dobrodruhům doporučuji na skútru vyrazit do vzdálenějších lokalit, jako jsou například opuštěné hornické městečko Sveagruva nebo doposud fungující ruský Barensburg. „Tady se snad zaslavil čas“ říkám si, když projíždím skútrem mezi haldami právě narubaného uhlí pod vlajkou Sovětského svazu a sochou V.I.Lenina. Za všechny využité služby, nakoupeného paliva a snědeného jídla platíte až najednou na hotelové recepci. Izolované komunitě místních 400 lidí se tu podařilo realizovat myšlenku komunismu. Odsud můžete paprskovitě vyrážet za linkami v diamantově se třpytícím sněhu. Společným jmenovatelem většiny výstupů je kontrast nasvícených a zastíněných bílých svahů s modrou plochou moře.

Pokud se chcete vydat víc na sever, třeba až za 79 rovnoběžku, nezbývá než využít loď, která je leckdy jedinou možností, jak se do požadovaných lokalit dostat. Na lodi doplujeme i do Ny-Ĺlesund, nejseverněji obývané osady na světě. Je jen na nás a na kapitánovi lodi, na který vrchol se cestou vydáme a kterou stěnu si sjedeme. Lyžování v této oblasti bych ale určitě doporučil zkušenějším lyžařům pod vedením horského vůdce.
Lední medvědi
A to nejlepší jsem si nechal na konec. Na ostrově žijete od prvního okamžiku s ledním medvědem. Hned v letištní hale vás jeden méďa přivítá a první výstražná značka, kterou spatříte, vás varuje před volným pohybem za hranicí města. Ve městě je lední medvěd symbolem a méďa je prostě všude. Lední medvědi se pohybují především podél moře, ale občas se nějaký jedinec vydá i na přechod ostrova. Na medvěda můžete tedy narazit i na horách, proto kromě lavinové a ledovcové výbavy musíte sebou nosit zbraň. V našem případě to byl Mauser 98k, zbraň z druhé světové války.

Dobré je mít i signální pistoli a pokud plánujete spát venku, je nezbytné kolem stanů instalovat zastrašující zařízení nebo celou noc držet „medvědí hlídky“. Zbraň si zapůjčíte přímo ve městě na základě permitu vystaveném úřadem guvernéra. Kvůli manipulaci se zbraní jsem si dokonce udělal u nás i zbrojní průkaz. Napadení medvědem není naštěstí časté a obvykle jeho zvědavost zažene výstřel ze signální pistole. Přesto nelze brát riziko napadení na lehkou váhu a je nutné si dopředu připravit obranný plán.

{gallery}stories/spicberk/spiberg_gallery{/gallery}
Tipy pro vás napsal horský vůdce Daw Knill a jeho nabídku skialpových i horolezeckých zážitků najdete na www.7summits.cz
Související články:
Skitúring ve švýcarském sedle Julierpass
Rudolfshütte na sněhu a na ledu
Alpské čtyřtisícovky
Rozhovor s horským vůdcem Dawem Knillem
Sníh a led v závoji polární záře