středa, 24 srpen 2022 11:18

Rozhovor s horským vůdcem Dawem Knillem

Je nám ctí a potěšením, že do našeho týmu ambasadorů přijal pozvání zkušený horský vůdce, lezec, horolezec, skialpinista David "Daw" Knill a vy se v tomto krátkém, ale velice příjmeném rozhovoru, můžete dočíst, jaká místa jsou jeho srdcovka a jaké radosti a starosti přináší práce horského vůdce. 

 

Zdá se, že vzhledem k tvé profesi horského vůdce jsi duší horal a dobrodruh. Kde tato tvá cesta začala? 

Pocházím z Náchodska a na Adršpašské skály koukám odmalička. Už na základní škole jsem na školním výletu napjatě pozoroval horolezce, jak se snaží prostoupit mohutné hladké stěny až k magické krabičce umístěné na vrcholu. Ale lozit na skalách jsem bohužel začal o hodně později. Pak přišly hory a já okamžitě poznal, kde je moje místo. Do dneška je však lezení na písku pro mě srdcová záležitost a svým způsobem i posvátné. Když se ohlídnu zpátky, měl jsem hodně štěstí, že jsem ty začátky přežil. 

Je fajn mít z koníčka práci, ale nedá se těch hor, túr a zodpovědnosti ke klientům někdy přejíst?

To je dobrá otázka. Znám několik vůdců, kteří postupně ztratili ve vodění klientů svoji motivaci a jediným smyslem jejich práce zůstaly peníze. Já jsem rovnováhu našel v tom, že chodím zpravidla se skvělými lidmi. Vodím často túry, které jsem předtím nikdy nešel, a hlavně si taky rád zalezu s kamarády jen tak pro radost. Zodpovědnost za ostatní mi ale přijde už naprosto běžná a nemám pocit, že by to mělo být jinak. 

Máš v horách vlastní sny, projekty, expedice?

Já mám hory opravdu rád ve všech podobách. Líbí se mi každé roční období a pestrost, které hory nabízejí. Nepřestává mě to dodnes udivovat. V kombinaci s dobrým parťákem, který to vidí podobně, mi na horském lezení opravdu nic nechybí. Mezi místa, které mě lákají, patří bezesporu Aljaška, Patagonie a pak polární oblasti. Především Antarktida, kam mě táhne moje srdce asi nejvíc. Určitě by mě taky potěšila i lezecká expedice do velkých stěn na Baffinově ostrovu nebo na jiné méně známe destinace.

Nabídka tvých služeb je hodně rozsáhlá... Skialpové túry v Alpách, seriozní expediční výstupy např. na Ama Dablam, Mt. Kenya jiné... Kam jezdíš s klienty nejraději?

Každou expedici plánuji na míru a nová výprava je proto jiná než ty předešlé. Nejraději jezdím na místa, kde jsem ještě nebyl. Proto se musím připravovat o to poctivěji. Odměnou mi pak je, když mi klienti před návratem domů řeknou, jak to bylo perfektně připravené a že je vidět, že tu nejsem poprvé. S úsměvem jim odpovím: „Ale já tu jsem poprvé, stejně jako vy“. Ten jejich údiv bych Ti někdy přál vidět. To platí nejen pro expedice, ale i pro skialpové túry a další horolezecké cíle.

Které místo je pro tebe největší relax? 

No to je jasný. Nejvíc si odpočinu doma a já mám to štěstí, že můj domov je Adršpach. Tady na písku je mi dobře. A když mám kolem sebe kamarády, a hlavně moje holky, jsem nejšťastnější člověk na světě. Zároveň se mi tady v hlavě rodí nápady, kam zase vyrazím příště.

Je hodně lidí, kteří si myslím, že život horského vůdce je pohoda, zábava, ale příjde mi to spíš jako velká zodpovědnost, nutnost obrovského množství znalostí a praxe v terénu... Jak to vidíš ty? 

Rád bych řekl, že je to práce jako každá jiná. Pro někoho by to byla dokonce otrava a dřina. Pro mě je práce horského vůdce splněný sen. Jsem na místech, které mám rád a tím, že je dokážu zpřístupnit někomu jinému a splnit mu tak kolikrát i celoživotní sen, dává mi moje činnost smysl. Samozřejmě s tím souvisí velký díl zodpovědnosti. Na každou túru se musím dopředu připravit, během ní se neustále soustředit na její průběh a dále se pak rozhodovat o dalším postupu. Některé akce jsou pro mě méně, jiné více náročné, ale rozhodně se nejedná o zábavu či dokonce o pohodičku. Lidé mi naplno věří a já je nemůžu zklamat. 



Zažil jsi někdy v horách situace, kdy ses cítil proti přírodě jako "hooodně malý pán"?

Každý, kdo se pohybuje trochu víc na horách nebo v divoké přírodě dobře ví, že spoustu situací prostě ovlivnit nedokáže. Můžu svým rozhodnutím sice spoustu věcí správně nasměrovat, ale vždycky tady zůstane něco, co je v „božích rukou“. V roce 2013 jsem vedl jednoho Poláka na Mont Blanc. Vycházeli jsme brzo ráno z chaty Cosmigue. Všechno probíhalo správně a já měl pocit z dobrého postupu. Nedaleko plata Mont Blanc du Tacul se však nepředvídatelně uvolnil velký sérak, který následně spustil lavinu. Měli jsme velké štěstí, že jsme se svezli jen 50 metrů a kromě rozmláceného mého nosu se nám nic nestalo. To štěstí, bez kterého se v horách neobejdete. 

Dá se vůbec riziko, které hory přináší, dopředu odhadnout a pokud ano, tak na kolik procent?

V hlavě horského vůdce velmi často probíhá rozhodování mezi zvoleným postupem a přijatelným rizikem. Zpravidla se potenciální riziko nebezpečí, které nám hrozí dá dobře odhadnout. Jeho míra však mimo jiné závisí i na tom, jakou zvolím taktiku postupu. Přílišná opatrnost dost často stojí hodně času a obráceně. Klienti mají své přání a já neustále musím balancovat mezi tím, do čeho ještě půjdeme a co už je za hranou. Je jasný, že podmínkou dobré práce s vyhodnocováním nebezpečí jsou nezbytné nemalé předchozí zkušenosti. S klienty jsem ale určitě daleko opatrnější, než kdybych na túru vyrazil sám nebo s kamarády.

Jaké  chvíle v přírodě nebo jinde bys za nic na světě nevyměnil?

Pobyt v horách mám opravdu moc rád, ale v životě jsou pro mě cennější okamžiky. Večerní táboráček s kamarády, být na koncertě mé dcery, blbnutí s mými holkami před spaním a smích ve všech ročních obdobích.

A bez jakého vybavení by ses nikdy neobešel? 

V dnešní době má k dispozici každý vysokohorský turista vybavení do hor, o kterém se dobyvatelům Himalájí ani nesnilo. Kvalitní technologie, ultralehké funkční materiály a vzhledově vychytané produkty jsou dnes dostupné pro libovolného zájemce. Myslím si ale, že je dobré se na žádné vybavení příliš neupínat. Každá věc se může totiž rozbít nebo ji můžeme ztratit. Za mě je nejdůležitější kreativní myšlení a schopnost improvizace. S tím, co mám, si musím nějak poradit. To, co je opravdu důležité, se prostě koupit nedá, to musíš mít v hlavě. 

Nádhera, děkujeme za rozhovor!

Nabídku skialpových i horolezeckých zážitků Dawa najdete na www.7summits.cz

Za Lezec-shop Sim

Související články:

Skitúring ve švýcarském sedle Julierpass
Rudolfshütte na sněhu a na ledu
Alpské čtyřtisícovky

 

Naposledy změněno čtvrtek, 25 srpen 2022 08:28

Kontakty

email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
pevná: +420 212 241 298

Provozovna a osobní odběr:
Lezec - shop (NOVÁ ADRESA)
Karlická 662
252 29 Lety u Dobřichovic

Otevírací doba kamenné prodejny: 
PO - PÁ: 
10.00 - 18.00 h
SO: 10.00 - 18.00 h

NE: zavřeno

Otevírací doba e-shopu:

PO - PÁ: 8.00 - 16.00 h

 

NEWSLETTER

Přihlaste se k odběru novinek

Sledujte nás

 
Top