Po deseti měsících úspěšné prokrastinace se blíží doba dalšího výjezdu do Ecrins a nové zážitky by mohly přebít staré, a jelikož paměť není co bývala, je třeba si udělat poznámky. V tomto díle se podíváme na via ferratu Via Ferrata des Gorges d’Ailefroide – výlet, který si užijí i cyklisté. A o lezení zase příště.
Ačkoliv to vypadá nerozumně vydávat se v létě na jih za lezením, Ecrins je ideální destinace. Také je tam vedro, ale za lezením lze vyjet do vyšších nadmořských výšek a stinných stěn. No a na restday se dá zaparkovat u potoka, nebo zapadnout do některého z kaňonů. A máte-li s sebou své ratolesti, které nesdílí vaši lezeckou vášeň, je třeba uspokojit i jejich touhy.
Jedna taková skvělá příležitost se může naskytnout již po cestě tam. Při správně naplánované trase a načasované poruše auta vám děti budou děkovat za krásný den strávený u jezera Annecy. Zatímco se čachtají v průzračně modré vodě a brázdí hladinu na paddleboardu, vy máte ideální příležitost poznat průmyslovou část města sháněním automechanika. Arabští kluci s dílnou v sousedství šrotoviště jsou šikovní a ochotní si vydělat. Salam alejkum. V rodinných vzpomínkách pak nastává rozkol ve vnímání takového dne. Někdo jej považuje za nejlepší den zájezdu, někdo za noční můru. Úhlopohledovou pušku na ně! Další možností, jak nasbírat kladné kinderbody, je zpestřit den výletem na ferratu.
Via ferrata des Gorges d´ Ailefroide - INITIATION - B/C
Po konzultaci s mapou a shlédnutí fotografií a popisků na netu, padla naše volba na kaňon říčky Ailefroide. Nic obtížného, ale zase žádná flákárna. Dostupná z parkoviště do pěti minut, při pohodovém tempu zabere nějaké dvě hodiny času a pokud se někomu nebude líbit, či bude fyzicky indisponován, nabízí se možnost ji v polovině opustit, což jsme předem netušili.
Fascinující úvodní část s několika lávkami přes rozbouřené peřeje nás navnadila, že by se mohlo jednat o zajímavý zážitek, načež nás po chvíli zavedla na stezku v lese. “To bylo jako všecko? Ty vaše hry jsou pěkně vypečené!” Naštěstí si všímaví cyklisté, zvyklí na mnohá rozcestí a odbočky, všimli drobné cedule ukazující směr po nevýrazné cestičce a zvědavě se tam vydali na průzkum. Díky nim jsme objevili druhou část ferraty.
Via ferrata des Gorges d´ Ailefroide - SPORTIVE - D
Zatímco první úsek byl pohlazením na duši, druhá partie nás protáhla po stěně kaňonu nad opravdu divokým proudem, se závěrečným výlezem svižnou stěnou a výšvihem přes hranu převisu. Pro závodníky trasa, kde se unaví, pro pohodáře výlet s přídechem romantiky. Ideální odpočinek mezi lezeckými dny. Pro některé.
Neukojení sportovci po návratu na parkoviště ještě vytáhli z auta kola, nasadili sluneční brýle, přilby, nacvakli tretry do pedálů a vydali se zpět pod kopec, aby se tam mohli otočit a vyjet po silnici až někam nahoru...”Tam bylo parkoviště a cesta končila, tak jsem tam počkal na tátu a jeli jsme zpátky, když přijel. Je pomalej.”
My ostatní ukojení jsme měli pouze žízeň, tak jsme se jeli podívat do kempu Ailefroide. Zde děti vycítily naši vstřícnost - přesně podle rčení podej čertu prst a uzme celou ruku - a vyškemraly si návštěvu pizzerie, která se stejně nekonala. Otevřené podniky vyžadovaly rezervaci a zavřené prostě ještě neměly otevřeno. Naše snaha zalepit ránu na dětské duši zmrzlinou se sice shledala s porozuměním, ale křivdu neodčinila. “ Slíbili jste nám pizzu a máme zmrzlinu a to je nefér!” Tak jsme si museli dát pivo. Byla to velká oběť, ale není věc, kterou by milující rodič neudělal, pro radost v dětských očích a ... vůbec.
O lezení až někdy jindy. Čím víc máte rozumu, tím míň je lezení prioritou neboli čím jsem starší, tím jsem línější. Čím jsem línější, tím míň tlačím na pilu. Čím míň tlačím na pilu, tím mám z lezení lepší pocit. Čím mám lepší pocit, tím líp mi lezení jde. Čím čarára čím čím to je?
Zdraví Pat Černý
