Využijte při nákupu nad 2000 Kč slevu 200 Kč s kódem lezecshop200. Kód je platný do 18. 12. 2022.
středa, 16 listopad 2022 09:17

Jedno z nejlepších vícedélkových lezení Taghia Doporučený

O lezení v marockém údolí Taghia jsme se bavili již před několika lety, všechny plány ale vždy skončily logisticky jednodušším Verdonem. Až letos jsme dali dohromady údernou skupinu šesti kamarádů a vyrazili za  - bez přehánění -   jedním z nejlepších vícedélkových lezení na světě.

 

Zájezd odstarujeme v Tisé

Cesta začala ve dvě ráno u Benyho (Ondra Beneš) v Tisé. Autem do Berlína je to něco přes 2 hodiny a v 7:10 h odlétáme. V hlavním městě Maroka Marrakech jsme v 11 dopoledne. Vše klape jako hodinky, takže mailem domluvené taxi čeká u východu z letiště, nakládá nás s celou bagáží a vyrážíme na pětihodinovou cestu do jedné z nejizolovanějších oblastí pohoří Atlas  - vápencové plošiny Azilal. Cestou zastavujeme v lokální hospodě na vynikající oběd a v marketu kvůli dokoupení potravin. A dostáváme první lekci – v neděli nelze v Maroku koupit žádný alkohol :( Toto z naší akce udělalo neplánovaně 10-denní detox, protože v horách se k alkoholu nedostanete vůbec. (Detox by nám tolik nevadil, kdyby si ti hamižní Francouzi, Španělé a Italové, co přijeli třeba v pondělí, nepřivezli do Taghie oslíky naložené pivem a vínem 

Vstupní branou do údolí je městečko Zouîat Ahansal, kde končí silnice a náklad z auta přehazujeme na připravené oslíky. Po dvou hodinách dorážíme za tmy do našeho cíle - berberské vesničky Tahgia. Ubytováváme se u rodiny Youssefa, jednom ze 3 možností ubytování pro lezce a turisty v oblasti a po vydatné večeři upadáme do zaslouženého spánku

 

Podívaná pro bohy

Ráno se probouzíme do podívané pro bohy. Taghia se nachází v nadmořské výšce 1900 metrů a žije zde asi 500 obyvateli. Díky sofistikované síti zavlažovacích kanálů nabízejí bohaté vodní zdroje v údolí obyvatelům vesnice relativní prosperitu. Vesnice je obklopena úžasnými skalními stěnami různé výšky od 300 do 900 metrů, které se nacházejí ve třech velkých kaňonech. Kaňony jsou jen pár kroků od vesnice a u nejbližšího lezení jste za 10 minut. Jelikož po předchozí cestovatelské anabázi nikam nespěcháme, volíme shodně nejbližší stěnu - Ifrig. Vedle sebe jsou zde 3 cesty za 7b+. Fat Guide, Zebda a Susurro Bereber, takže každá dvojka leze jednu. Všechny shodně začínají zostra - délkou 7b+, pak ale následuje 6 nádherných délek za 6b-7a+. Pro seznámení s terénem ideální volba.

 

 

Trocha lezecké historie a první metry v oblasti

První cesty v oblasti otevřela v roce 1975 skupina francouzských horolezců. V 80. a 90. letech byla oblast oblíbená především Španěly, kteří otevřeli řadu velkých projektů. Další excelentní cesty pak udělala další skupina francouzských lezců v čele s Remi Thivelem a Christianem Ravierem, autorem jediného existujícího průvodce na tuto oblast. Jedná se o těžší výstupy s minimem nýtů. První moderní cesty udělal Španěl Toni Arbones a v květnu 2003 trio Michel Piola, Benoit Robert a Arnaud Petit. Poslední jmenovaní zanechali v Taghii opravdové lezecké skvosty, včetně několika krásných výstupů jako „Les rivieres pourpres“ – 600 m – max 7b+. V posledních letech bylo vytvořeno mnoho moderních, sportovních i tradičních cest, a možností je pořád nepřeberně.

S jídlem roste chuť a druhý den vyrážíme na stěnu Paroi de la Cascade, ležící v pravé části masívů, 1,5 hodiny chůze. Nacházejí se zde 5-6. délkové cesty až do 8c. Tým A (Beny s Andrejem Chrastinou) a tým B (Drbič s Boďanem) nasazují laťku a vrhají se do cest Babybel a Tabula Rosa 8a, resp. 8a+/ b . Tým C (já a Michal) se spokojí s cestou Pinchito Moruno za 7b. Za to ale jako jediný tým stojíme ten den na vrcholu. Cesta ovšem nepatří k perlám oblasti a ani ostatní nejsou po nacvičování prvních délek příliš nadšeni a slaňují. My za deště sbíháme po stezce dolů k nástupu.

Místní lahůdkou jsou sestupy. Jedná se vesměs o stolové hory a ačkoliv většinu cest lze zpět proslanit, u některých je nutno vylézt na vršek a po často těžko čitelných berberských stezkách sejít (a občas slanit) dolů. Sestupy nejsou v průvodci Taghia A Autres Montagnes Berberes - Maroko detailněji popsány, proto je dobré si to předem nastudovat. Za tmy a za deště se můžete dostat do úzkých. 

 

 

Další den dáváme rest, okukujeme terény a poté kluci nastupují do jedné z místních legend – cesty Babel. Cestu udělala v roce 2007 francouzská parta kolem Arnauda Petita a Stéphanie Bodet v severovýchodní stěně masivu Tuyad. Cesta za 7c+ má 20 délek a dle popisu v průvodci je vynýtovaná, ale vzdušná, což dle pozdějšího vyprávění Benyho a Andreje znamená, že v 7b terénu v šedém vápně to několikrát vypadalo na dvacetimetrový pád. Leze se s bivakem a následným blouděním při nočním sestupu po berberských stezkách. Ale vše šťastně dopadlo a kluci přivezli významný skalp.

Boďan s Drbičem zase nastupují do jedné z místních „must to do“ cest – Les Rivieres pourples za 7c. Jedná se o excelentních dobře jištěných 15 délek po oranžovém vápně v severní stěně masivu Taoujdad. Cestu zvládli i za větrného počasí bez ztráty květinky a i sestup po určitém bloudění dopadl dobře.

My jsme s se s Michalem vrhli do jihozápadní stěny masivu Oujdad. Stěna je 1,5 hodiny od vesnice a přístup je zpestřen oblíbenou berberskou lávkou. Ve stěně vede celá řada nádherných cest. Začínáme v La derniere Liberté – 320 metrové cesty za 7b+, další dny přidáváme sousední Shucran za 7c a kratší – 250 m Tout pour le club za 7c. Všechno perly, pouze díky jižní expozici bylo trochu tepleji, než by člověk v Africe čekal.

Kdy je ideální období k návštěvě Taghie?

Lézt se dá velkou část roku. Zimy bývají tuhé, od konce října zde bývá sníh. V létě je dost horko ale v severních stěnách to asi jde. Ideální je duben, květen a září – říjen. V jarních měsících je větší možnost srážek a díky tajícímu sněhu se kaňony, kterými se chodí můžou rychle naplnit, což může způsobit trable při sestupech. My jsme v půlce října chytili excelentní podmínky, pršelo minimálně.

Pobyt se krátí, vyzobáváme cesty v okolí. Je zde jedna oblast jednodélkových sportovek - Madrassa, návštěvu ale doporučuji jen v největším zoufalství. Beny s Andrejem přidávají ještě cestu v severní stěně Oujdadu za 7c+ - Hard swing and yellow sup. Já s Michalem po vyzobání výše zmíněných cest v jižní stěně Oujdadu lezeme znovu na Ifrig, tentokrát Fat guide, Drbič s Boďanem na naše doporučení Shucran. Jediná významná stěna, na kterou nedošlo lezecky, ale pouze turisticky v rámci rest day, je 3 hodiny vzdálená Tadrarate, dech beroucí stěna se slavnými cestami jako L´Axe du mal (7c), Rouge Berbere (7b), Azazar (8a) a se spoustou nových možností. Příště (-:

Průvodce: Taghia A Autres Montagnes Berberes - Maroko

Poslední večer je na naší počest uspořádáno pěvecké a taneční představení a brzy ráno vyrážíme na cestu domů. Cesta zpět proběhla díky skvělé organizaci Youseffa jeho synů Omara a Mohameda opět bez zádrhelů, pouze jsme kvůli zpoždění letadla málem přistál v Kolíně nad Rýnem, místo v Berlíně.

Zážitky sepsal Otík Vašek

Doporučené vybavení - Měl jsme možnost v Maroku otestovat minimalistický a extrémně lehký batoh ORTOVOX TRAD 28. A dojmy? Na jednodenní výpady do stěn se do něj vejde vše potřebné. Skvěle fungoval i jako "tahačák", na zádech nepřekážel při záklonu hlavy, ani při pohybu s helmou.

 

 

Naposledy změněno čtvrtek, 17 listopad 2022 09:33

Kontakty

email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
pevná: +420 212 241 298

Provozovna a osobní odběr:
Lezec - shop (NOVÁ ADRESA)
Karlická 662
252 29 Lety u Dobřichovic

Otevírací doba kamenné prodejny: 
PO - PÁ: 
10.00 - 18.00 h 
SO: 10.00 - 18.00 h
NE: zavřeno

Adventní neděle  

4. 12. 2022: 10.00 - 18.00 h
11. 12. 2022: 10.00 - 18.00 h
18. 12. 2022: 
10.00 - 18.00 h

Otevírací doba e-shopu:

PO - PÁ: 8.00 - 16.00 h

 

NEWSLETTER

Přihlaste se k odběru novinek

Sledujte nás

 
Top